Monday,31 March, 2025
RRB ALP Bharti 2025: भारतीय रेल्वेत असिस्टंट लोको पायलट पदाच्या 9900 जागांसाठी भरती RRB ALP Bharti 2025: भारतीय रेल्वेत असिस्टंट लोको पायलट पदाच्या 9900 जागांसाठी भरती MahaTransco Bharti 2025: महाराष्ट्र राज्य विद्युत पारेषण कंपनीत 504 जागांसाठी भरती MahaTransco Bharti 2025: महाराष्ट्र राज्य विद्युत पारेषण कंपनीत 504 जागांसाठी भरती CSIR CRRI Bharti 2025: केंद्रीय रस्ते संशोधन संस्थेत 209 जागांसाठी भरती CSIR CRRI Bharti 2025: केंद्रीय रस्ते संशोधन संस्थेत 209 जागांसाठी भरती Indian Navy Boat Crew Staff Bharti 2025: भारतीय नौदलात 327 जागांसाठी भरती Indian Navy Boat Crew Staff Bharti 2025: भारतीय नौदलात 327 जागांसाठी भरती NMMC Bharti 2025: नवी मुंबई महानगरपालिकेत 620 जागांसाठी भरती NMMC Bharti 2025: नवी मुंबई महानगरपालिकेत 620 जागांसाठी भरती NPCIL Bharti 2025: न्यूक्लियर पावर कॉर्पोरेशन ऑफ इंडिया लि. मध्ये 391 जागांसाठी भरती NPCIL Bharti 2025: न्यूक्लियर पावर कॉर्पोरेशन ऑफ इंडिया लि. मध्ये 391 जागांसाठी भरती Indian Navy Agniveer Bharti 2025: भारतीय नौदलात अग्निवीर पदाची भरती Indian Navy Agniveer Bharti 2025: भारतीय नौदलात अग्निवीर पदाची भरती MPSC Civil Services Bharti 2025: MPSC मार्फत महाराष्ट्र राजपत्रित नागरी सेवा संयुक्त पूर्व परीक्षा 2025 MPSC Civil Services Bharti 2025: MPSC मार्फत महाराष्ट्र राजपत्रित नागरी सेवा संयुक्त पूर्व परीक्षा 2025 MPSC State Service Bharti 2025: MPSC मार्फत महाराष्ट्र राज्य सेवा मुख्य परीक्षा 2024 MPSC State Service Bharti 2025: MPSC मार्फत महाराष्ट्र राज्य सेवा मुख्य परीक्षा 2024 Indian Army Agniveer Bharti 2025: भारतीय सैन्य अग्निवीर भरती 2025 Indian Army Agniveer Bharti 2025: भारतीय सैन्य अग्निवीर भरती 2025 CISF Constable Tradesmen Bharti 2025: केंद्रीय औद्योगिक सुरक्षा दलात 1161 जागांसाठी भरती CISF Constable Tradesmen Bharti 2025: केंद्रीय औद्योगिक सुरक्षा दलात 1161 जागांसाठी भरती
Join Telegram Channel Join WhatsApp Channel

चालू घडामोडी: Current Affairs 28 March 2025

spot_imgspot_imgspot_img

Chalu Ghadamodi 28 March 2025

Current Affairs 28 March 2025

1. The latest parliamentary report highlights an issue with pollution control funds in India. The Union Environment Ministry has earmarked Rs 858 crore for the ‘Control of Pollution’ initiative in fiscal year 2024-25. However, less than 1% of this allotment has been used due to outstanding authorization to continue the initiative. This condition has prompted questions about the efficacy of attempts to control air pollution, which has become a major worry in many cities, including Delhi.

अलिकडच्या संसदीय अहवालात भारतातील प्रदूषण नियंत्रण निधीची समस्या अधोरेखित करण्यात आली आहे. केंद्रीय पर्यावरण मंत्रालयाने २०२४-२५ या आर्थिक वर्षात ‘प्रदूषण नियंत्रण’ उपक्रमासाठी ८५८ कोटी रुपये राखून ठेवले आहेत. तथापि, उपक्रम सुरू ठेवण्यासाठी थकबाकी असलेल्या अधिकृततेमुळे या वाटपाच्या १% पेक्षा कमी निधी वापरण्यात आला आहे. या स्थितीमुळे वायू प्रदूषण नियंत्रित करण्याच्या प्रयत्नांच्या परिणामकारकतेवर प्रश्नचिन्ह निर्माण झाले आहे, जे दिल्लीसह अनेक शहरांमध्ये एक मोठी चिंता बनली आहे.

2. On April 6, 2025, Prime Minister Narendra Modi will open the New Pamban Bridge in Rameshwaram, Tamil Nadu. This event coincides with Ram Navami, a significant milestone in India’s infrastructure development. The 2.5-kilometre bridge improves communication between mainland India and Rameshwaram Island. It decreases rail travel time from 25-30 minutes to just under 5 minutes.

06 एप्रिल 2025 रोजी पंतप्रधान नरेंद्र मोदी तामिळनाडूतील रामेश्वरम येथे नवीन पांबन पुलाचे उद्घाटन करतील. हा कार्यक्रम रामनवमीच्या निमित्ताने येतो, जो भारताच्या पायाभूत सुविधांच्या विकासातील एक महत्त्वाचा टप्पा आहे. २.५ किलोमीटर लांबीचा हा पूल भारताच्या मुख्य भूमी आणि रामेश्वरम बेटामधील दळणवळण सुधारतो. यामुळे रेल्वे प्रवासाचा वेळ २५-३० मिनिटांवरून फक्त ५ मिनिटांपेक्षा कमी होतो.

3. On March 26, 2025, the Defence Research and Development Organisation (DRDO) and the Indian Navy successfully tested the Vertically-Launched Short-Range Surface-to-Air Missile (VLSRSAM). This test was conducted at the Integrated Test Range (ITR) in Chandipur, Odisha. It represents a breakthrough in India’s defense capability.

२६ मार्च २०२५ रोजी, संरक्षण संशोधन आणि विकास संघटना (DRDO) आणि भारतीय नौदलाने उभ्या-प्रक्षेपित शॉर्ट-रेंज सरफेस-टू-एअर क्षेपणास्त्राची (VLSRSAM) यशस्वी चाचणी केली. ही चाचणी ओडिशातील चांदीपूर येथील एकात्मिक चाचणी श्रेणी (ITR) येथे घेण्यात आली. ही भारताच्या संरक्षण क्षमतेतील एक प्रगती दर्शवते.

4. Civil society groups have recently highlighted concerns regarding revisions to the Right to Information (RTI) Act. These modifications were enacted under the Digital Personal Data Protection (DPDP) Act of 2023. Activists and specialists met with Rahul Gandhi, the Leader of the Opposition in the Lok Sabha, to explore the ramifications of the modifications. The conference raised concerns that the modifications will limit access to crucial public information and weaken democratic accountability.

माहिती अधिकार (RTI) कायद्यातील सुधारणांबाबत नागरी समाज गटांनी अलीकडेच चिंता व्यक्त केली आहे. हे बदल २०२३ च्या डिजिटल वैयक्तिक डेटा संरक्षण (DPDP) कायद्याअंतर्गत करण्यात आले होते. या सुधारणांचे परिणाम शोधण्यासाठी कार्यकर्ते आणि तज्ञांनी लोकसभेतील विरोधी पक्षनेते राहुल गांधी यांची भेट घेतली. या सुधारणांमुळे महत्त्वाच्या सार्वजनिक माहितीची उपलब्धता मर्यादित होईल आणि लोकशाही जबाबदारी कमकुवत होईल अशी चिंता या परिषदेत व्यक्त करण्यात आली.

5. Recent advances in Lyme disease research have identified a possible target for treatments. Scientists have discovered an enzyme termed BbLDH, which is essential for the survival and infectivity of the bacteria Borrelia burgdorferi. This research might lead to more effective therapies for Lyme disease and other tick-borne infections.

लाइम रोगाच्या संशोधनातील अलिकडच्या प्रगतीमुळे उपचारांसाठी एक संभाव्य लक्ष्य ओळखले गेले आहे. शास्त्रज्ञांनी BbLDH नावाचा एक एंजाइम शोधला आहे, जो बोरेलिया बर्गडोर्फेरी या जीवाणूंच्या अस्तित्वासाठी आणि संसर्गासाठी आवश्यक आहे. या संशोधनामुळे लाइम रोग आणि इतर टिक-जनित संसर्गांसाठी अधिक प्रभावी उपचार मिळू शकतात.

6. India recently announced the ‘Digital Excellence for Growth and Enterprise’ project (Dx-EDGE). This platform intends to provide micro, small, and medium-sized organizations (MSMEs) with critical digital tools and information. The program is a joint effort of the Confederation of Indian Industry (CII), NITI Aayog, and the All India Council for Technical Education (AICTE). It aims to improve MSME performance through digitization, making them more competitive and resilient.

भारताने अलीकडेच ‘डिजिटल एक्सलन्स फॉर ग्रोथ अँड एंटरप्राइझ’ प्रकल्प (Dx-EDGE) जाहीर केला. या प्लॅटफॉर्मचा उद्देश सूक्ष्म, लघु आणि मध्यम आकाराच्या संस्थांना (MSMEs) महत्त्वाची डिजिटल साधने आणि माहिती प्रदान करणे आहे. हा कार्यक्रम भारतीय उद्योग महासंघ (CII), NITI आयोग आणि ऑल इंडिया कौन्सिल फॉर टेक्निकल एज्युकेशन (AICTE) यांचा संयुक्त प्रयत्न आहे. डिजिटायझेशनद्वारे MSME कामगिरी सुधारणे, त्यांना अधिक स्पर्धात्मक आणि लवचिक बनवणे हे त्याचे उद्दिष्ट आहे.

7. The recent issue involving the finding of cash at the home of Delhi High Court judge Justice Yashwant Varma has rekindled debate over judicial nominations in India. This discussion has been continuing since the formation of the judiciary, with variations throughout the years. The National Judicial Appointments Commission (NJAC) Act was a watershed event in this debate, attempting to improve the appointment process before being overturned by the Supreme Court in 2015.

दिल्ली उच्च न्यायालयाचे न्यायाधीश न्यायमूर्ती यशवंत वर्मा यांच्या घरी रोख रक्कम सापडल्याच्या अलिकडच्या प्रकरणामुळे भारतात न्यायालयीन नामांकनांवर पुन्हा एकदा वादविवाद सुरू झाला आहे. न्यायव्यवस्थेच्या स्थापनेपासून ही चर्चा सुरू आहे, वर्षानुवर्षे त्यात बदल होत आहेत. राष्ट्रीय न्यायिक नियुक्ती आयोग (NJAC) कायदा हा या वादात एक महत्त्वाचा टप्पा होता, जो २०१५ मध्ये सर्वोच्च न्यायालयाने रद्द करण्यापूर्वी नियुक्ती प्रक्रियेत सुधारणा करण्याचा प्रयत्न करत होता.

8. The Disaster Management (Amendment) Bill 2024 was just enacted by the Indian parliament. It strives to improve the effectiveness of disaster management agencies at all levels. The bill changes the Disaster Management Act of 2005, which created the National Disaster Management Authority (NDMA), State Disaster Management Authorities (SDMA), and District Disaster Management Authorities.

आपत्ती व्यवस्थापन (सुधारणा) विधेयक २०२४ हे भारतीय संसदेने नुकतेच लागू केले आहे. ते सर्व स्तरांवर आपत्ती व्यवस्थापन संस्थांची प्रभावीता सुधारण्याचा प्रयत्न करते. हे विधेयक २००५ च्या आपत्ती व्यवस्थापन कायद्यात बदल करते, ज्याने राष्ट्रीय आपत्ती व्यवस्थापन प्राधिकरण (NDMA), राज्य आपत्ती व्यवस्थापन प्राधिकरण (SDMA) आणि जिल्हा आपत्ती व्यवस्थापन प्राधिकरणे निर्माण केली.

सूचना: 'माझी नोकरी' वरील सर्व PDF File (जाहिरात/निकाल) 'Google Drive' वर होस्ट केल्या जातात. PDF पाहताना काही समस्या असल्यास कृपया 'Google Drive App' Reinstall करा. (Uninstall करुन Install) त्यानंतर Mobile/Tablet Restart करा. 
Related Posts

महत्त्वाच्या भरती